Mzdy v IT narazily na strop, ubylo i benefitů. Vývoj v ČR kopíruje zahraničí
IT a telekomunikace léta patřily mezi vyvolené obory, kde si firmy zaměstnance přetahují a mzdy se dávají, jaké si kdo řekne. V roce 2022 se...
Personální agentura Grafton Recruitment zveřejnila výsledky svého rozsáhlého průzkumu mezd. Materiál poskytuje přehledné porovnání finančního ohodnocení u 8 klíčových segmentů ve 14 regionech České republiky. Z průzkumu vyplývá, že v Jihomoravském kraji se rok 2015 nesl ve znamení prohlubování nerovnováhy mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou kapacit ze strany uchazečů. Aby zaměstnavatelé zabránili odlivu kvalitních stabilních pracovníků, začali přistupovat k plošnému zvyšování mezd.
Největší nedostatek zaměstnanců v současnosti hlásí průmyslová výroba a IT, počet volných pozic roste i v podnikových službách, které v tuto chvíli v Brně dávají práci asi 15 000 zaměstnanců, a očekává se asi dvacetiprocentní růst.
V oblasti průmyslové výroby je v současnosti největší poptávka po lidech s technickým vzděláním. Velký nedostatek je strojních konstruktérů, kvality inženýrů a zkušených nákupčích. Jde přitom o profese, které jsou velmi dobře ohodnoceny. Strojní konstruktér si může vydělat až 50 000 Kč. Podobné je to u pozice inženýra kvality, mzda se pohybuje okolo 45 000 Kč, ale může být i vyšší. Zkušený strategický nákupčí si může vydělat až 70 000 Kč měsíčně. Kromě těchto pracovníků chybí v Brně a okolí i celá řada profesí z výroby - především dělníci, kteří si vydělají až 22 000 Kč, svářeči a CNC frézaři, jejichž měsíční mzda dosahuje až 25 000 Kč, čímž například často překonává mzdy zdravotních sester.
U dělnických profesí je také nejvíc patrný meziroční rozdíl. Zatímco si výrobní dělník (operátor výroby) v roce 2015 měsíčně vydělal 16 000 Kč, v roce 2016 to může být až 22 000 Kč. CNC operátor v loňském roce dosahoval na 20 000 Kč, letos dokonce na 30 000 Kč a krásný nárůst ohodnocení je vidět i u obráběče kovů, který v roce 2015 nosil měsíční výplatu ve výši až 24 000 Kč, letos však již 30 000 Kč.
V oboru informačních technologií vrcholí nedostatek programátorů. Celkem v ČR v IT chybí 20 000 profesionálů, Jihomoravský kraj přitom patří ke krajům, kde je jejich nedostatek tak silný, že brněnští zaměstnavatelé jsou pomalu nuceni dorovnávat mzdovou úroveň na pražské hodnoty. IT manažer si v Praze vydělá až 120 000 tisíc, v Brně jen o 10 000 Kč méně. V ostatních krajích přitom pracovník na stejné pozici vydělá 45-80 tisíc. Integrační inženýr si v Praze a v Brně vydělají shodných 80 000 Kč, Java developer s 3-5 lety zkušeností si v Praze z práce přinese měsíční mzdu 70 000 Kč, v Brně 60 000 Kč, v ostatních regionech jen 35-50 tisíc Kč.
V oblasti podnikových služeb patří k nejčastěji poptávaným pozicím pracovníci pro helpdesk a specialisté na síťové technologie, systémovou podporu, virtualizaci a aplikační podporu. Uplatnění v tomto segmentu najdou i specialisté na zákaznickou péči, HR manažeři a administrátoři, manažeři náboru, obměňování a benefitů či účetní, finanční analytici, nákupčí a logistici. Všechny tyto pracovní pozice mají přitom jedno společné kritérium – perfektní znalost cizích jazyků.
„Vzhledem k rostoucímu nedostatku uchazečů o práci dochází u zaměstnavatelů k přehodnocení požadavků na nové pracovníky. Společnosti nyní nabírají zaměstnance s kratší praxí a více příležitostí se objevuje i pro čerstvé absolventy, kteří disponují dobrou jazykovou vybaveností,“ říká Kateřina Tkadlecová, Branch Managerka brněnské pobočky Grafton Recruitment, a dodává: „Výrobní společnosti anebo firmy z oboru podnikových služeb se začínají aktivně zajímat také o nábor zaměstnanců ze zahraničí.“
Průzkum rovněž ukázal, že firmy začínají revidovat nabídku benefitů, aby byly pro zaměstnance atraktivnější – například zvyšují příspěvek na penzijní či životní připojištění, zvyšují délku dovolené, zavádějí plně hrazený příspěvek na stravování, nebo se podílí až do sta procent na nákladech na dopravu do zaměstnání. Dbají také na zlepšování pracovních podmínek svých zaměstnanců.
„Dobrou zprávou pro zaměstnavatele je fakt, že uchazeči se již nebojí měnit práci. Odvrácenou stranou téže mince je, že změnu obvykle spojují s požadavkem na zvýšení mzdy. Úspěšné při náboru proto budou spíše ty firmy, které flexibilně reagují na změny na trhu práce a které budou schopny posilovat své týmy hotovými, byť dražšími, pracovníky a doplňovat je o talentované absolventy,“ okomentovala Kateřina Tkadlecová s tím, že dle ČSÚ činil v roce 2015 nominální růst mezd 3,4 %. Letošní pokračující ekonomické oživení spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností růst ještě podpoří.