Výhody a překážky tzv. remote work

Šéfovi v Česku posílat e-maily z pláže. Jaké jsou podle expertů na lidské zdroje výhody i překážky stále žádanější remote work?

Vzhledem k přetrvávající hrozbě nákazy nemocí COVID-19 stojí mnoho zaměstnanců před volbou mezi tzv. „home office“ a prací v kanceláři s povinností pravidelného testování. Existuje však i třetí možnost, která kombinuje bezpečí s možností networkingu: práce na dálku ze zahraničí, tedy „remote work“. Tento způsob výkonu zaměstnání, typický pro digitální nomády, láká čím dál víc lidí. Čeští zaměstnavatelé jim však často nemohou vyhovět. V čem spočívají překážky? A jaké jsou naopak výhody tohoto trendu? Odpovídají čeští odborníci na lidské zdroje.

V kanceláři mají zaměstnanci přímý kontakt s týmem a přístup k pracovním nástrojům. Hodiny strávené v respirátoru se ale mohou podepsat na jejich fyzickém i psychickém zdraví. A i když je práce z domu bezpochyby bezpečnější a často taky pohodlnější, může zaměstnancům způsobovat pocity samoty a izolace. Zahraniční zaměstnanci v českých firmách by potom jistě uvítali možnost pracovat v době pandemie z jejich domovské země, aby mohli být se svojí rodinou. Je to splnitelné?

Práce na dálku ze zahraničí může mnohým připadat jako nedosažitelný sen. Ovšem stále víc mladých profesionálů, většinou freelancerů, se mění v digitální nomády. Uchylují se přitom do pracujících komunit po celém světě - dominuje Asie (například Thajsko nebo Bali), ale na paty jí šlape Portugalsko, Madeira nebo Kanárské ostrovy. Na Madeiře je tento pracovní styl aktivně podporován vládou.

Remote work nabízí mnoho plusů, které mohou pozitivně ovlivnit i samotnou firmu, pokud zaměstnance do zahraničí „pustí“. Tyto výhody se samozřejmě liší místo od místa a stát od státu. Obecně mezi ně patří například boj se syndromem vyhoření, networking a mezinárodní spolupráce v multikulturním prostředí.

Dle slov Bogdana Danchuka, zakladatele projektu Remote Haven na Madeiře, je změna prostředí klíčová pro produktivitu zaměstnanců: „Tento styl práce lidi inspiruje a rozproudí jejich kreativitu. Dobrá nálada, podnícená pohádkovým prostředím Madeiry, dodává pracujícím energii a pomáhá jim zvednout kvalitu práce.“

Danchuk vytváří na portugalském ostrově prostředí, které je „šité na míru“ profesionálům z celého světa. Tamní pětihvězdičkový hotel je uzpůsoben tak, aby pracovní podmínky byly co nejpříhodnější – od technického zázemí po prostory k práci a klidná zákoutí.

Pokud se do zahraničí vydá přímo management nebo seniorní zaměstnanci, příležitostí je ještě víc. „V Remote Haven jsme měli i případ, kdy se host rozhodl investovat do startupu dvou mladých kluků, kteří sem přijeli na jejich projektu pracovat,“ popisuje Danchuk. V hotelu se také konají akce na různá témata (například na téma kryptoměny), na nichž se zaměstnanci různých firem vzájemně poznávají, vyměňují si zkušenosti a know-how.

Na Madeiru si kancelářskou židli při nejtvrdším lockdownu v Česku na konci letošní zimy dočasně přesunula i Andrea Tkačuková, CEO a spolumajitelka relokační agentury Foreigners, která má z podstaty svého zaměření k cizině víc než blízko. “Pro mě a moji rodinu to byl návrat k normálnějšímu životu. Mohli jsme přes den chodit ven, nakoupit si v obchodě nebo si zajít na oběd. Motivem pro mě byla určitě změna prostředí, která mi pomáhá v kreativní části mé práce a přicházím tak s novými nápady,” přibližuje.

Jakožto šéfka firmy se remote work u svých lidí nebrání, ovšem s přihlédnutím na jejich pracovní pozici. “Kdyby chtěl pár měsíců ze zahraničí pracovat třeba člověk na marketingu nebo někdo, kdo teď stejně nechodí na schůzky osobně a může plně fungovat online, tak s tím nemám problém. Když je to pak konzultant, mezi jehož činnosti patří pochůzky nebo klientská setkání, tak tam by to šlo jen na kratší dobu nebo kdyby měl asistenta, který to bude dělat za něj,” nastiňuje Tkačuková.

Překážkou je legislativa a byrokratická zátěž

Nechat zaměstnance pracovat v zahraničí ovšem není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Podle českých HR expertů se remote work ve firmách většinou nepovoluje, i když zaměstnanci by tuto variantu uvítali.

Podle Terezy Mikšíkové, HR manažerky z Global IT Center, HeidelbergCement Group, je zájem patrný z obou stran a z hlediska komunikace mezi manažery a zaměstnanci by s remote work neměl být problém - stejně jako když je zaměstnanec na home office v Česku: „Nemyslím si, že by pro naše manažery byl problém komunikovat se zaměstnanci, kteří jednou za čas vykonávají HO z jiné země, kde zůstanou například nějaký čas po dovolené. U rolí, které předpokládají komunikaci s kolegy z několika lokalit a tým pracuje pravidelně na bázi remote dotazy od zaměstnanců i kandidátů na toto téma dostáváme v posledních měsících pravidelně, v rámci remote týmů jsou tomuto modelu většinou příznivě nakloněni i manažeři. Legislativně to však nyní není možné.“

Podobně situaci vidí i Cristina Muntean, poradkyně, lektorka, koučka a mentorka strategické komunikace firem i osob: „Z toho, jak se bavím s lidmi, slyším, že česká legislativa neumožňuje zaměstnávání člověka, který pracuje na dálku ze zahraničí. V tomto případě by firma musela mít v hostitelské zemi pobočku, pojištění a případně tam i platit daně.“

Jak podotýká lovec talentů Jan Stafa, „realita je v tomto případě míle před legislativou.“ Dalo by se tedy říct, že se jedná o další téma, kdy pandemie ve společnosti odhaluje mezery v českých zákonech.

Pobyty do 183 dnů

Problém s daněním bývá v souvislosti s fenoménem remote work zmiňován nejčastěji. Podle portálu Pohoda se v případě výkonu závislé činnosti českého daňového rezidenta pro českého zaměstnavatele v zahraničí jedná hlavně o problematiku dvojího zdanění. Jde o to, že hostitelská země si chce nárokovat daň na základě příjmů vzniklých na jejím území, ačkoli zaměstnanec pracuje pro českého zaměstnavatele. Jednotlivé státy tudíž mezi sebou uzavírají smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto je třeba si prostudovat, než vašeho zaměstnance do země pustíte.

V případě krátkodobých pobytů v těchto smlouvách většinou najdete výjimku. Díky ní příjmy podléhat zdanění v místě výkonu zaměstnání (tedy v zahraničí) nemusí. Výkon činnosti v tomto případě však nesmí přesáhnout 183 dnů v kalendářním roce. Také je potřeba se pro uplatnění výjimky ujistit, že v hostitelské zemi vaše firma není daňovým rezidentem a nemá tam stálou provozovnu.

Výhodou krátkodobého pobytu tedy je (při splnění i druhých dvou podmínek), že riziko dvojího zdanění při něm zcela odpadá. Jak ovšem portál Pohoda upozorňuje, někdy i krátkodobá práce v cizině podléhá tamnímu zdanění – například některá umělecká činnost.

Pozor, zůstane-li váš zaměstnanec v hostitelské zemi déle než avizovaných 183 dní, mzda může podléhat tamějšímu zdanění, a to od samého počátku pobytu.

Risk zranění a nemoci

Při práci na HPP v zahraničí je rovněž třeba vzít v úvahu problematiku Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Romana Nováková, zkušená HR profesionálka ze společnosti Anheuser-Busch InBev upozorňuje na případné úrazy či nemoci. „Může nastat pracovní úraz, či zaměstnanec onemocní, a to by se poté ze zahraničí velmi špatně řešilo a objasňovalo. Nehledě na to, že pokud by zaměstnanec v takovém případě potřeboval vystavit neschopenku, musel by se vrátit do ČR, jelikož uznatelný dokument je pouze ten, který je vystaven obvodním doktorem v České republice.“ Stejně to vidí i Tereza Mikšíková. „Práci ze zahraničí zaměstnancům neumožňujeme především z důvodů BOZP,“ konstatuje.

I při výkonu činnosti v zahraničí totiž firma jakožto zaměstnavatel odpovídá za zaměstnancovo zdraví a bezpečnost práce. Situace je rozdílná dle lokalit. V případě zemí, kde hrozí zaměstnanci přímé nebezpečí, by na sebe zaměstnavatel bral příliš velké riziko. Jak uvádí server dReport.cz, je nutné myslet i na případné aplikace lokálních pracovněprávních předpisů.

Práce u počítače ve stínu palmy nebo na terase s výhledem na moře přináší hodně otazníků. Jak dodává Muntean, vyvstávají v této situaci i nepříjemnosti. „Firmy si pak zaměňují zaměstnance za kontraktory anebo se jich zbaví. Považuji to za šílenství, že třeba během lockdownu, který trvá rok, zaměstnanec z ciziny musí zůstávat v Čechách a neodjet do rodné země jen proto, aby nebyl propuštěn.“

Faktem je, že pro zaměstnance, kteří vykonávají pro české firmy činnost na základě živnostenského listu, je cesta k remote work mnohem jednodušší. V případě závislé činnosti a dlouhodobějších pobytů si však budeme muset počkat na přívětivější legislativní podmínky.

Avast a jejich vlastní semafor na „work from anywhere“

V některých podnicích se zaměstnance, kteří si přejí během pandemie pracovat z jiných míst než z kanceláře, rozhodli podporovat a tento způsob práce jim v rámci možností povolit. Jedním z nich je Avast. Podle Martiny Techlovské Suchomelové, která v Avastu pracuje jako Employee Experience Director, se tato vstřícnost odvíjí od firemní kultury 5 A, tedy Adult, Accountable, Achievement-focused, Autonomous, a Asynchronous. „Z tohoto důvodu jsme zavedli flexibilní pracovní dobu, neomezenou dovolenou a posunuli myšlenku home office ještě dále tím, že jsme implementovali možnost tzv. work from anywhere,“ vysvětluje.

„Work from anywhere“ v tomto případě opravdu znamená „práce odkudkoli“, jak Techlovská Suchomelová přibližuje: „Tento způsob práce má za cíl umožnit zaměstnancům pracovat nejen z domova, ale i z chaty, kavárny a dalších míst v rámci jejich města, země za splnění určitých pravidel i ze zahraničí.“

Co se týče pravidel práce ze zahraničí, Avast se řídí svým vlastním „semaforem“. Tento semafor odráží právě rizika v oblasti daní, imigrační rizika a omezení v Zákoníku práce. „Země, které jsou na našem semaforu zelené, mohou zaměstnanci volně navštívit. Oranžová znamená, že se musí zapojit HR, protože tam může být nějaká daňová či imigrační implikace. Do červených zemí zaměstnanci nesmí,“ doplňuje Techlovská Suchomelová.

Jak už bylo řečeno, kromě výhod (například v podobě větší volnosti pro zaměstnance) s sebou ale práce odkudkoliv přináší i své výzvy. Například se radikálně mění způsob komunikace a spolupráce. Jak Techlovská Suchomelová podtrhuje, „nestačí proto tyto změny zaměstnancům jen představit, ale je nezbytné je podpořit nástroji, které jim umožní efektivně kolaborovat v novém hybridním prostředí“. Mezi tyto nástroje řadí mimo jiné digitalizaci a úpravu kancelářských prostor, které jsou ve spojení s fenoménem remote work bezpochyby nejklíčovější.

 

Zajímá vás víc o zaměstnávání cizinců v Česku? Vízové a jiné imigrační záležitosti, rozhovor, tipy z praxe? Odebírejte HR & Expat newsletter, který jednou za měsíc rozesílá relokační agentura Foreigners.
Víc o agentuře se dozvíte na jejich webu.