Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje
S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými...
Pokud se vám nepodařilo sehnat práci ještě během studia, po jeho ukončení vás vedle hledání zaměstnání čeká i běhání po úřadech. Víte, které instituce a s jakými doklady a potvrzeními musíte navštívit? Přinášíme stručného průvodce povinnostmi čerstvého absolventa střední a vysoké školy.
Žák přestává být žákem školy den poté, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. I když se po maturitě k dalšímu studiu nechystá, může si ještě v klidu a pohodě užít prázdniny. Školní rok totiž končí až 31. srpna a do té doby stát za žáka platí zdravotní pojištění. Od 1. září již za absolventa školy platí zdravotní pojištění buď nový zaměstnavatel, nebo, je-li evidován na úřadu práce, stát.
Anebo si jej musí coby osoba bez zdanitelných příjmů platit sám. V současné době (únor 2016) se jedná o částku 1 337 Kč měsíčně. Maturant může o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce žádat prakticky ihned po složení maturitní zkoušky. Nejpozději by tak však měl učinit do tří pracovních dnů po skončení školního roku. Hned následující den je pak zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Důležité je, že registrace na úřadu práce není povinná, je však v mnoha směrech výhodná. Jednak má absolvent větší šanci najít zaměstnání, jednak se nemusí hlásit u zdravotní pojišťovny a platit pojistné.
Vysokoškolákům končí studium přesně 30 dní po složení státní zkoušky – pokud tedy vykonali předepsanou závěrečnou státní zkoušku 10. června, končí jejich studentské období 10. července.
Podobně, jako v případě maturantů, i u absolventů VŠ platí, že pokud na úřad práce dorazí do tří dnů po vypršení studentské lhůty, jsou bez prodlevy zařazeni do systému uchazečů o zaměstnání a stát za ně hradí zdravotní pojištění. Studentům ani absolventům středních a vysokých škol, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, nevzniká povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení, ale musí počítat s tím, že se jim toto období nezohlední při pozdějším určování výše starobního důchodu. Účast na důchodovém pojištění si však lze zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění, které (únor 2015) činí minimálně 1 894 Kč. Jakmile absolvent školy začne vykonávat výdělečnou činnost, musí sociální pojištění odvádět. Pokud se nechá zaměstnat, odvádí za ně sociální pojištění zaměstnavatel. Jako podnikatelé nebo jiné osoby samostatně výdělečně činné si ho ale musí hradit sami.
Důležité je vědět, že pokud se absolvent SŠ nebo VŠ rozhodne zaregistrovat na úřadu práce, nemá zároveň automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti. Aby mohl pobírat podporu, musí doložit, že se podílel na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 měsíců za poslední 2 roky, přičemž mezi případná zaměstnání se nepočítají dohody o provedení práce do 10 000 Kč, honoráře za autorské příspěvky nebo různé nárazové brigády. Kdo na podporu v nezaměstnanosti nedosáhne, může žádat alespoň o dávky sociální péče.
Absolvent se na úřad práce přihlašuje v obci svého trvalého bydliště a na vyřízení potřebných záležitostí potřebuje následující doklady:
I pro případné pracovní nabídky z úřadu práce budete potřebovat dobře zpracovaný životopis a kvalitně napsaný motivační dopis. Neopomeňte také sociální sítě, především profesní síť LinkedIn, ale i svou prezentaci na Facebooku.
Aktuální nabídku pozic vhodných pro absolventy naleznete ZDE.