Zaměstnancům chybí znalosti technologií, problém se s pokračující digitalizací prohlubuje
S pokračující digitalizací a adopcí moderních technologií čelí firmy rostoucímu nedostatku zaměstnanců s potřebnými technickými a analytickými...
Výrobní podniky pociťují rostoucí nedostatek odborníků na automatizaci a digitalizaci výrobních procesů. Jedná se zejména o automatizační inženýry, programátory robotů či techniky průmyslové robotiky. Výrazně stoupá také poptávka po odbornících na úsporu energie a udržitelné postupy. Kvůli nedostatku pracovníků rostly ve výrobním segmentu za poslední rok mzdy i nad míru inflace, v mnoha případech šlo o růst vyšší než 10 %. Vyplývá to z aktuálního Mzdového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
Výroba dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků napříč všemi úrovněmi pozic a kvalifikací. Klíčové profese, jako jsou svářeči, operátoři a programátoři CNC strojů, seřizovači a výrobní dělníci, zůstávají nedostatkové. S pokračující automatizací a digitalizací výrobních procesů roste také poptávka po automatizačních inženýrech, programátorech robotů a odbornících na průmyslovou robotiku, jejichž dostupnost na trhu je však stále kriticky nízká. Vydělat si přitom mohou nadprůměrně. Například v Praze inženýr automatizace dosáhne na mzdu až 110 tisíc Kč, v Brně na 90 tisíc Kč a v jižních Čechách na 85 tisíc Kč. V dalších krajích se pak úroveň mzdy na této pozici pohybuje mezi 60 a 80 tisíci Kč.
Kromě zavádění automatizace a dalších technologií dnes výrobní firmy musí řešit i sílící tlak na snižování ekologické zátěže a optimalizaci energetických nákladů, což vytváří potřebu specialistů schopných navrhovat efektivnější procesy, zavádět obnovitelné zdroje energie či implementovat cirkulární ekonomické principy. Tento trend odráží nejen legislativní požadavky, ale také očekávání zákazníků, kteří stále více preferují udržitelně vyráběné produkty. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v této oblasti tak představuje pro firmy z této oblasti další výzvu.
Peníze a flexibilita
„V důsledku nedostatku pracovníků rostly v segmentu výroby a inženýringu za poslední rok mzdy téměř plošně, a to často i nad úroveň inflace. V mnoha regionech přesáhlo letošní zvýšení dokonce i 10 %. Pokud chtějí zaměstnavatelé udržet své lidi a v případě potřeby i snadno přilákat nové, musí být konkurenceschopní jak ve finančním ohodnocení, tak i v dalších podmínkách. Za poslední rok proto často zvyšovali příspěvky na dopravu, nabízely náborové a nástupní bonusy či příspěvky na důchodové připojištění,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group a dodává: „Atraktivita zaměstnavatelů v očích zaměstnanců také roste s tím, jak moc flexibility jim dokáží nabídnout. Populární je například možnost volby směn.“
Další cestou, jak vyřešit nedostatek pracovníků, je nábor zaměstnanců ze zahraničí. Tento proces je však často časově i finančně náročný, což představuje pro mnoho firem významnou překážku. Přesto kvůli zajištění plynulého chodu výroby a naplňování zakázek zaměstnává zahraniční pracovníky již více než 80 % výrobních firem.
Nejvíce v Praze a na Liberecku, nejméně na Olomoucku a Zlínsku
I přes určité zlepšení přetrvávají v segmentu výroby a inženýringu v oblasti mezd nemalé regionální rozdíly. Vedle Prahy a Středočeského kraje dosáhnou na vyšší mzdy ještě na Liberecku a v Jihomoravském kraji, naopak nejméně si v tomto oboru vydělají lidé na Olomoucku, Zlínsku a v Moravskoslezském kraji. Například manažer plánování v Praze si vydělá 70 - 100 tisíc Kč, v Libereckém kraji může počítat s 80 - 110 tisíci Kč, ale na Olomoucku činí mzdové rozpětí na příslušné pozici 55 - 80 tisíc Kč, na Zlínsku 50 - 70 tisíc Kč. Podobně CNC operátor v Praze vydělá 45-50 tisíc Kč, ve Středočeském kraji 38-45 tisíc Kč a Jihomoravském kraji 38 - 48 tisíc Kč, ale v ostatních krajích jeho mzda obvykle nepřesáhne 40 tisíc Kč a v Moravskoslezském kraji se pohybuje dokonce jen mezi 28 – 32 tisíci Kč. Podobné příklady jsou vidět napříč celým spektrem pozic, a to jak kvalifikovaných, tak i bez kvalifikace.
Maximum je 200 tisíc, minimum 24 tisíc Kč
Absolutně nejvýše hodnocenou pozicí v segmentu výroby a inženýringu je vedoucí závodu, kde až v 8 krajích dosahuje strop hodnoty 200 tisíc Kč. Na šestimístnou mzdu může napříč všemi regiony dosáhnout i technický ředitel a vedoucí výroby a alespoň v některých krajích také vedoucí konstrukce, hardwarový inženýr, vedoucí projektových manažerů a výjimečně také manažer plánování, manažer technologie nebo inženýr automatizace.
Na opačném konci mzdového spektra jsou pracovníci výrobního provozu. Například obráběč kovů nejméně vydělá ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (spodní hranice mzdového rozpětí zde činí 32 tisíc Kč), CNC frézař v Moravskoslezském kraji (spodní hranice 30 tisíc Kč) a lakýrník ve Středočeském a Zlínském kraji (spodní hranice 30 tisíc Kč). Vůbec nejnižší je pak mzda výrobního dělníka v Moravskoslezském kraji, která začíná pouze na 24 tisících Kč (vůbec nejnižší částka zaznamenaná v rámci průzkumu). O něco lépe vydělá pracovník na této pozici v Ústeckém kraji (spodní hranice 26 tisíc Kč), případně na Brněnsku či Zlínsku (spodní hranice 28 tisíc Kč). Pro srovnání, v Praze se příslušné pozici mzdové rozpětí pohybuje mezi 35 a 45 tisíci Kč.
O Mzdovém průzkumu Grafton Recruitment
Průzkum byl realizován v průběhu 3. čtvrtletí roku 2024 ve 13 krajích České republiky. Prezentovaná data vycházejí zejména z nástupních mezd uchazečů, kterým Grafton Recruitment zprostředkoval zaměstnání, a dále z poptávek firem o vyhledání zaměstnanců.